Komunikační strategie pro živnostníka?

Pokud se zastavíte pro coffee-to-go, vyberete si druh, velikost, zaplatíte a odcházíte. Záleží vám na tom, zda jste právě byli v kavárně, která patří nadnárodní společnosti vlastnící podobných kaváren na dvě stě, nebo vám vaše Americano právě připravila sama majitelka střídající se za barem se svým manželem a jednou šikovnou baristkou?

(Pro další uvažování nazvěme onu podnikavou paní jménem Eva a značku nadnárodních kaváren BlackCup.)

Kdo z nich vyhraje v boji o zákazníka? Kdo má lepší perspektivu na přežití?

Kterou z tradičních marketingových nástrojů Eva mít nemůže? Co nedokáže zajistit stejně tak dobře jako BlackCup? Nabídkou a interiérem se pro tuto chvíli nezabývejme, předpokládejme, že úroveň je stejná (a řada malých kaváren dokazuje, že to umí dokonce i lépe).

Když se zamyslíme nad komunikací kavárny na rušné ulici někde u centra města, pak gró celé komunikace musí zákonitě spočívat v oslovení lokálního trafiku okolo kavárny. Ke slovu přicházejí lákavé nabídky na výkladní skříni nebo např. na áčkách. Dalším tradičním nástrojem up-sellu je nějaký věrnostní systém a při nákupu by se o cross-sell měly postarat výhodné balíčky kombinující oblíbený nápoj s nějakým jídlem. A nezapomeňme ani na teenagerovskou must-have-wifi. Dle mého, všechno z výše uvedeného Eva dokáže bez velké námahy zajistit. Poutače okolo kavárny a na ní již má, kartičku, na kterou bude dávat razítka za každou zakoupenou kávu dokáže vyprodukovat do 2 dnů a pokud je dobrá obchodnice, tedy umí-li dobře počítat, výhodné akční nabídky se na tabuli objeví lusknutím prstů. Zkrátka úroveň služeb a nabídky by v obou případech měl být pro koncového zákazníka totožný.

Značka není všechno

To, kde se začínají nůžky rozevírat je známost značky a s tím spojená automatická důvěra v její dobrý standard služeb (všimněte si prosím záměrného použití 1. stupně přídavného jména). S tím se Eva rozhodně poměřovat nemůže a ani by asi neměla. ...

Více čtěte na blogu seventy7 >>